Petr Král – srdcař, který žije Slavojem už desítky let

V dnešní době je čím dál vzácnější vidět hráče, kteří zůstávají věrní jednomu klubu po téměř celou svou fotbalovou kariéru. Přesně takovým člověkem je Petr Král. Jeden z posledních „pamětníků“, kteří stále oblékají dres A týmu Slavoj Kladno a zároveň patří mezi nejdéle působící osobnosti našeho klubu.

Petr je symbolem oddanosti, klubového srdce a vztahu ke Slavoji, který se dnes už jen tak nevidí. I přes svůj věk stále pravidelně nastupuje za A tým a svými zkušenostmi pomáhá mužstvu nejen na hřišti, ale i mimo něj. Fanoušci ho znají jako bojovníka, který na hřišti vždy nechá maximum.

Jeho působení ale nekončí jen u mužského fotbalu. Petr se dlouhodobě věnuje také výchově mladých hráčů, kdy trénuje kategorii mladších žáků, která patří mezi velmi úspěšné týmy našeho klubu. Snaží se dětem předávat nejen fotbalové zkušenosti, ale hlavně vztah ke klubu, týmovost a radost ze hry.

A právě vztah ke Slavoji se přenáší i do další generace. V jeho stopách jde také syn, který klub miluje stejně jako jeho táta a je pravidelnou součástí mládežnických kategorií. Je krásné vidět, že slavojácká tradice pokračuje dál.

Přinášíme vám rozhovor s člověkem, který je neodmyslitelnou součástí Slavoje Kladno. S Petrem Králem.

Petře, zvládli jste obrovsky důležitý zápas proti Hřebči. Jak jsi ho viděl přímo z hřiště?

Zápas byl od začátku hodně náročný a bylo jasné, že půjde o důležité body. Hřebčí má kvalitní tým, ale myslím, že jsme to zvládli hlavně díky bojovnosti a týmovému výkonu. Přímo z hřiště jsem cítil, že jsme šli za vítězstvím jako jeden tým a nechali tam maximum

Nastoupil jsi na kraji obrany a i ve svém zkušeném věku jsi podal skvělý výkon. Jak se dnes cítíš fyzicky a co tě stále žene pokračovat?

Na kraji obrany jsem nastoupil po delší době, ale snažil jsem se týmu co nejvíc pomoct. Fyzicky už člověk samozřejmě cítí, že není nejmladší, ale pořád mě žene chuť hrát fotbal, parta v kabině a radost ze zápasů. Dokud budu cítit, že můžu být týmu platný, chci pokračovat dál.

Na Slavoji působíš opravdu dlouhé roky. Troufneš si spočítat, kolik sezon už jsi v klubu odehrál? A co pro tebe Slavoj vlastně znamená?

Na Slavoji už jsem opravdu dlouho a upřímně už ani přesně nevím, kolik sezon to je. Každopádně je to velká část mého života. Slavoj pro mě není jen klub, ale hlavně parta lidí, spousta zážitků a srdcová záležitost. Jsem rád, že můžu být pořád součástí týmu a pomáhat mladším klukům zkušenostmi.

Zažil jsi na Slavoji spoustu generací hráčů, trenérů i různých období klubu. V čem vidíš největší rozdíl mezi „starým“ a dnešním Slavojem?

Za ty roky se fotbal hodně změnil. Dřív to bylo možná víc o srdci a partě, dnes je všechno rychlejší, organizovanější a klade se větší důraz na kondici a taktiku. Ale myslím, že to nejdůležitější zůstává stejné – když drží kabina pohromadě a hráči nechají na hřišti všechno, může být úspěšný každý tým. A právě to podle mě dnešní Slavoj pořád má.

Během kariéry jsi určitě dostal nabídky z jiných klubů. Měl jsi někdy vážně chuť odejít, nebo pro tebe byl Slavoj vždy jasná volba?

V jednu chvíli pro mě Slavoj nebyl úplně domovem a přemýšlel jsem i nad odchodem, ale nakonec jsem to nikdy neudělal. Zažil jsem tu dobré i horší období, ale právě to ke klubovému životu patří. Dnes jsem rád, že jsem zůstal, protože Slavoj pro mě pořád hodně znamená a jsem hrdý, že můžu být součástí klubu i po tolika letech

Stoperská dvojice Veselý – Nosek dnes skvěle uhlídala Hanzlíka. Jak těžké bylo ubránit tak kvalitního útočníka a jak jste se na něj připravovali?

Je to velmi kvalitní hráč, takže jsme věděli, že mu musíme nechat co nejmíň prostoru . Kluci mě odvedli skvělou práci a fungovalo to

Tři kola před koncem ztrácí Slavoj na Hřebeč čtyři body. Věříš, že může být boj o titul ještě pořádně zajímavý?

Určitě ještě není rozhodnuto. Čekají nás důležité zápasy a budeme bojovat do konce

Co bys vzkázal fanouškům, kteří dnes vytvořili na stadionu skvělou atmosféru?

Děkujeme všem fanouškům za úžasnou atmosféru. Vaše podpora nás žene dopředu a moc si ji vážíme